KRISTUS KRÁL Z TURÍNSKÉHO PLÁTNA
Autor: Petra Štěpánová
ISBN 978-80-904752-2-9
Doporučená cena 95,-
Naše sleva 10%
Cena po slevě 85,-
Turínské plátno je záhadou, která nenechá klidným snad nikoho, kdo se jím blíže začne zabývat. Skrývá v sobě tolik neprobádaných jevů, že stále doslova zve k neustálému vědeckému bádání a odhalování nových poznatků. Jediný „problém“ celého tajemství spočívá v samotné osobě Ježíše Krista spojované s tímto plátnem. A protože Kristus je již od svého působení na zemi před dvěma tisíci lety buď přijímán, nebo odmítán, je taktéž Turínské plátno z těchto důvodů považováno některými za pravé a autentické, zatímco jinými je zavrhováno a odmítáno jako „falsifikát“. Uprostřed těchto názorů stojí objektivní a nestranné vědecké poznatky a zajímavá odhalení, která Turínské plátno přináší. Jedním z nich je např. umístění trnové koruny, které je jiné, než jaké ho známe z běžných vyobrazení vycházejících z výtvarné mnohaleté evropské tradice. O tomto „objevu“, který dal vzniknout obrazu Krista ve zcela novém pojetí hovoří kniha Kristus Král z Turínského plátna, neboť právě toto plátno se stalo novou inspirací uměleckému ztvárnění Kristovy podoby.
ANOTACE
Cristo Re dalla Sindone – Kristus Král z Turínského plátna pojednává o realizaci projektu autorky, které zkoumání Turínské plátno odhalilo správné posazení Kristovy koruny na hlavě. Koruna nebyla Kristu dána kolmo na hlavu, jak ji známe z běžných vyobrazení, ale šikmo zezadu jako vavřínový věnec podle tehdejšího římského zvyku. Na základě těchto poznatků pak vznikl obraz s názvem Kristus Král z Turínského plátna, který představuje Krista jako římského vládce z profilu v oválném tvaru podle vzoru starověkého Říma, a kde trnová koruna koresponduje s vavřínovým věncem jako symbolem moci a vznešenosti. Obraz namalovala akademická malířka Kateřina Lukášová podle instrukcí Petry Štěpánové, která ho pak darovala na přání ředitele prof. B. Barberesiho do Muzea della Sindone v Turíně, kde tvoří součást exponátů souvisejících s výzkumem Turínsko plátna. Druhá část pojednání vědecky vysvětluje, proč je muž na Turínském plátně právě Ježíš Kristus a nemůže jím být nikdo jiný, a zároveň je zde logicky odhalen nejpravděpodobnější způsob, jakým obraz na Turínském plátně vznikl.
Ukázka z knihy
Proč je muž na Turínském Plátně Ježíš Kristus aneb odhalení skryté pravdy
Vědecké bádání pojednávající o vzniku obrazu naTurínském plátně
Shrňme ještě jednou základní poznatky a matematicky ověřme správnost tvrzení. Obraz muže na Turínském plátně nevznikl nánosem barvy, otiskem či jiným podobným způsobem, neboť plátno v sobě neobsahuje žádný pigment. Je to čisté plátno, kde je obraz vytvořen pouhým ztmavnutím plátna. Obraz muže má nesporné fotografické vlastnosti, kde jasným důkazem je negativ, který je výhradně součástí fotografického procesu. Foto - grafie znamená v překladu kresba světlem. Obraz muže je tedy vytvořen světlem. Tomu odpovídá ztmavnutí plátna, neboť vlastností světelného záření je schopnost změnit barvu: ve fotografickém procesu jsou to například halogenidy stříbra tmavnoucí po působení světelného záření, v přírodě pak například zelenají listy při procesu fotosyntézy, lidská pokožka ztmavne působením slunce atd. Otázkou zůstává, jakým způsobem přešlo světlo na plátno a co bylo jeho zdrojem. Jediným logickým vysvětlením se nabízí, že muž z plátna byl sám tímto světelným zdrojem. Tomu odpovídá výrok Ježíše Krista v Janově evangeliu: „Já jsem světlo“. Tento výrok můžeme pokládat za pravdivý právě tehdy, je-li muž z plátna Ježíš Kristus. A protože evangelium hovoří o bičování, trním korunovaní a ukřižování Krista, potvrzuje tedy totožnost bičovaného, trním korunovaného a ukřižovaného muže na Turínském plátně.
Pravda je, že se muž na plátně shoduje s umučeným Kristem z Janova evangelia. Můžeme tedy matematicky tento výrok označit za pravdivý, tedy znakem 1. Taktéž je pravda, že Kristus o sobě v Janově evangeliu prohlásil: „Já jsem světlo“. I tento výrok je pravdivý, tedy ho označme 1. Dostává zde konjunkci dvou pravdivých výroků a tímto spojením dostáváme pravdivý složený výrok. Naproti tomu stojí konjunkce dvou dalších výroků. První z nich je: muž z Turínského plátna musel být bičován, trním korunován a ukřižován a druhý výrok: obraz na Turínském plátně, kterým je negativ fotografie, musel vzniknout světelným zářením. I zde mluvíme o konjunkci dvou složených výroků, jehož výsledkem je pravdivostní hodnota. Máme zde tedy konjunkci dvou složených výroků, která je pravdivá, protože všechny výroky mají pravdivostní hodnotu 1. Můžeme tedy logicky odvodit, že Kristův výrok „Já jsem světlo“ je pravdivý, neboť ho dokládá samo Turínské plátno. Z toho můžeme dále odvodit tvrzení, že Kristus mluví pravdu. S tím souvisí i jeho další výrok: „Já jsem pravda“. Jan 14.6. Mohli bychom matematickou cestou pokračovat dál a dál, ověřovat a vyhodnocovat pravdivost výroků, až bychom logicky odvodily další pravdy.